Dnes jsem se opětovně vypravila na coursing, ale tentokráte jsem sebou vzala jen Shaeny.

Při posledním tréninku Shaeny odbíhala z dráhy ke zbytku smečky (Cassie, Samíkovi a mému bratrovi) a tak jsem se rozhodla, že zkusím Shaeny odtrhnout od všech a vyzkoušet jestli to nebude lepší.

Ráno jsem opustila syna Samíka spícího jak "šípkový růžeňák" (táta měl poprvé samostatné hlídání) a vyrazila jsem jen se Shaeny na cestu.

Přijeli jsme hodně brzy. Teprve se začali zapisovat do pořadníku první majitelé s jejich psi. Zapsali jsme se tedy mezi první desítku běžců a šli se ještě projít do lesa, aby se Shaeny trochu uklidnila. Byla hodně nejistá bez své partnerky Cassie a nejraději by zas nasedla do auta a jela domů.

S Milanem Olivou jsem se domluvila, aby Shaeny "na rozjezd" natáhl nějakou střední trať a spíše po rovině s několika zatáčkami.

První běh vypadal tak, že se Shaeny každou chvíli zastavovala a koukala na mě. Když jsem jí vyzvala, aby běžela dál a střepec se před ní pohnul, tak se rozběhla. Po pár metrech to ale opět vzdala a koukala kde jsem. Takže jsem si s ní pěkně skoro celou trasu odběhala. Pravda, malinko jsem si jí zkrátila o pár zatáček. Na konci jsme se spolu o střapec potahaly.

Když to viděl Milan, tak prohlásil, že je to pěkná mrška, jelikož jde vidět, že o střapec má evidentně zájem, přetahuje se o něj atd., ale přitom kouká pořád na mě jak to tydýtko.

Přemýšlela jsem, zda to nevzdám a nepojedu zpět domů, ale pak jsem si řekla, že když už jsme tu, tak to přeci jen tak nezabalíme.

Ve stínu u auta jsme počkali na další kolo.

Když nás zavolali na start, tak se mě Milan zeptal: "Tak kolik si dáš?" :) To bylo trefné. Dalo se předpokládat, že se opět proběhnu. Tak jsem odvětila, aby natáhl trasu jakou uzná za vhodnou :) Tak prý, jestli jsem takovej sportovec :) Trasa měla cca 600 m. No sportovec sice zrovna velký nejsem, od porodu ještě stále nemám tolik sil jako dřív, ale tak co bych pro tu naši vlčici neudělala že? :)

No, jak se dalo očekávat, opravdu jsem si trať zaběhla se Shaeny bok po boku celou :D Shaeny vypadala v cíli spokojeně, za to já jsem si připadala, že vyplivnu plíce :) Tak dneska jsem si spíše protáhla "fajfky" já než ona.

Příště jí zkusím raději domluvit nějakého jí rovného sparing partnera, kterého jen tak neutahá jak mě...

S Milanem jsem se, popadajíc dech, rozloučila a poděkovala za příjemné sportovní dopoledne :D No už se těším na příště....