Na dnešní dopoledne jsem se domluvila na společnou vlčí vycházku s přáteli - Zdenkem Špringerem, Luckou Netolickou a jejich vlčky - ČSV Acroyem Vlčím tulákem a Atavarem Vlčí tlapkou (Bretíkem).

Zdenek se vypravil do Brna k ortopedovi MVDr. Snášilovi, aby nechal udělat Acroyovi rentgeny kyčlí a loktů. A tak byla příležitost se opět potkat.

Dnes jsem měla tak řečeno "den blbec". Cassie se nechtělo do auta (podotýkám, že se jí ani nedivím - mě by se taky nechtělo nasoukat do toho mého piďi kufírku ve fábii), obě holčiny měly průjem jak hrom a to nebylo vše....

No ale přes počáteční nezdary jsem se rozhodla prvotní plán nevzdat a přeci jen jsem s půlhodinovým zpožděním dorazila na místo srazu.

Při vykládání spodní části kočárku z auta a jeho kompletování jsem však zjistila, že mi jaksi jedna část (redukce na autosedačku) chybí. Zůstala samozřejmě doma. A nosítko na Samíka jsem si nevzala. Ehm. A teď co s tím....

Padl tu návrh, že bych si pro redukci se Samíkem zajela domů a Zdenda i Lucka by prý byli spokojení, kdybych se třeba už nevrátila a oni si moje vlčice rozebrali :) Tak takový plán se mi teda moc nezamlouval, a tak holt kdo nemá v hlavě, musí mít v bicepsech. Rozhodla jsem se, že Samíka na vycházce odnosím :)

Vlčice jsem vypustila na volno, takže to nebyl až takový problém, no až na ty Samíkovy kila :D

Bretík s Acroyem si zrovna moc do oka nepadli. Po pár pokusech, kdy je chtěli Zdenda s Luckou nechat si to mezi sebou vyříkat, usoudili, že takhle bychom se asi daleko nedostali. A tak "hoši" absolvovali vycházku na vodítku. Vlčice každou chvíli vybízely oba ke hře a Cassie poté, co očichala Bretíkovi kulky a ujistila se, že je to chlap, ho chtěla přemluvit, že by opravdu už chtěla mít štěňátka a žertovně s ním laškovala :) Shaeny svým typickým způsobem "packovala" Bretíka a chtěla se s ním proběhnout, ten ji na to odpověděl žduchnutím, které ovšem Shaeny neustála a válela se na zádech po zemi. Bretík si asi neuvědomil, že se jedná o jemnou a drobnou mladou dámu ;-)

Wilsonův les byl liduprázdný a vycházka byla moc příjemná!

Chtěla bych tímto poděkovat Lucce za pomoc, resp. za dočasnou výměnu mého malého osmikilového lidského zavazadýlka za vodítko na jehož konci byl uvázaný Bretík. Musím podotknout, že Cassie měla potřebu upozornit, že Samík je náš a bylo by vhodné ho pak i vrátit :)

V půlce procházky jsme se zastavili kvůli občerstvení psů a mimča. V mezičase byli vlčci obdivování jakousi místní obyvatelkou a vlčí kluci na sebe neustále vrkaly z jedné strany zábradlí na druhý konec :)

Po cestě zpět k autu jsem se na chvíli svalila na lavičku, jelikož se už Samík začal trošku pronášet. Shaeny mezitím zaujala místečko ve svahu odkud měla skvělý výhled do okolí. Schválně jestli jina fotce najdete :)

Škoda jen, že s milými lidmi vždy ten čas tak rychle uteče a na konci cesty jsme byli "co by dup". U auta jsme se ještě chtěli pokusit o společné foto, avšak v tom momentě, kdy Zdenda nastavil foťák na samospoušť, muselo najednou kolem nás projíždět jedno auto za druhým - tomu se říká "zákon schválnosti".

Jednomu mladému muži se nás zželelo, když to viděl a tak se chopil Zdenkova foťáku a naši vlčí smečku zaznamenal ;-)

Ještě jednou bych chtěla poděkovat všem zúčastněným za příjemné zpestření dne!! A omlouvám se, že jsem se tak rozpovídala, že jsem skoro nikoho nepustila ke slovu ;-) Zdenkovi s Acroyem přeji, aby dopadly výsledky rentgenů co nejlépe a moc ráda jsem Vás po delší době viděla!

A nakonec bych ještě ráda poděkovala Zdenkovi za zapůjčení jeho fotografií!