V tento den bylo počasí přímo horoucí, v našem domečku jsme se pekli ve vlastní šťávě, a tak nezbývalo než vyrazit na výlet k vodě.

Pokoušeli jsme se na internetu vypátrat nějaké přírodní jezírko či rybník, kde by se dalo koupat i s vlčicemi. Popravdě hlavně kvůli nim jsme rozhodli zajet svlažit.

Výběr padl na kaolínový lom v Maršově, kde se prý můj přítel Milan koupal naposledy před 20-ti lety :)

Po příjezdu do Maršova nás do lomu nanavigovali místní lidičky.

Jelikož se teplota vyšplhala na 35 stupňů nad nulou, tak jsme nechtěli nést Samíka v manduce (nosítku pro děti), aby se tam neuvařil a cesta do lomu neměla být sjízdná pro kočár, tak jsme vyrazili s autosedačkou, která se teda vcelku pronese.

 

Cesta do lomu vedla po příkrém svahu. Vlčice ho chtěli zdolat tryskem a já naopak pomaličku polehoučku :) Nakonec nepřesvědčily ani ony mne, abych se za nimi zkutálela dolů, ani já je, aby zpomalily a tak jsem je raději vypustila, abychom se mohli každý svobodně rozhodnout :) Po překonání této adrenalinové vložky jsme se dostali přímo k vodě.

Nemile nás překvapilo, že tam byla "hlava na hlavě". Nemysleli jsme si, že sem chodí taková hromada lidí. Nu což, když už jsme se sem v tom horku dopracovali, rozhodli jsme se zústat.

Pejsků tu bylo též požehnaně, ale většina z nich neměla zájem se přátelit, nebo spíše jejich majitelé byli proti.

Samík byl spokojený, strategicky usazený ve stínu ve svahu a pozoroval co se děje kolem.

 

Shaeny, pokud zrovna nebyla ve vodě, se odklidila do lesíka a pozorovala lidi zpoza stromů :)

 

S přítelem jsme se střídali v hlídání syna Samíka na břehu.

 

A když jsem měla službu já, snažila jsem se využít čas na focení. Pokusila jsem se mimo jiné vyfotit krásné oči naší Shaeny :)

 

Doposud nebyla příležitost si s vlčicemi zaplavat a tak jsem byla ráda, že se mi konečně naskytla :) Holky vodu milují a plavou jak vydrísci. Tak je radost je pozorovat. A ještě lepší je plavat s nimi bok po boku.

Videa:

Plavání se saarlooskami - lom Maršov_1

Plavání se saarlooskami - lom Maršov_2

 

Po vyplavání na břeh, jsme museli vlčice zavčas odchytit, jelikož měli tendence "chytit vodní amok" - jak tomu mezi sebou říkáme :) Chtěli si hrát mezi lidmi a psy na honěnou. No, předpokládám, že by asi nikdo z přítomných nebyl moc rád, kdyby se jim přes deky proháněly dvě vlčice :)

 

Musím uznat, že i když se k lomu špatně dostávalo a cestičky nebyly občas příliš schůdné, stálo to za to. Voda byla chladná a krásně se v ní člověk osvěžil. Jen jsme pak museli ještě absolvovat v tom horku cestu přes pole zpět k autu. To byla jedinná vada na kráse.

 

Po cestě zpět jsem se ještě rozhodli zastavit v hospůdce ve Veverské Bitýšce a pak jsme už vyrazili přímou cestou domů.

Více fotografií z našeho výletu je v GALERII.