V neděli jsme se vypravili na předvánoční punčování, které se v Olomouci konalo v tomto roce úplně poprvé a vypadá to, že se z tohoto setkávání "šedivců" stane tradice :)

Tento sraz Československých vlčáků, kam jsme se dalo by se říct malinko "vetřeli" i s našimi saarloosky, vymyslela a pořádala naše kamarádka Janča Čundrlová ve spolupráci s Nikol Bednaříkovou. A to proto, že si prý vzaly do hlavy, že období před Vánoci je potřeba řádně oslavit a zapít. A jak sami dodaly: "No a protože ADRENALIN je naše druhé jméno, tak k tomu vezmeme i naše šedivé kožichy :D Takže vemte svoje čévéčka a přidejte se k nám :) Budeme vás čekat pod Orlojem. :)"

Na sraz se s námi vypravila Terka a David Honsovi s naší saarlooskou Alassëou Elenya Narmo a jejím parťákem Altajem Ryjan. Měly nám dělat společnost i Anička Hájková s Aidi Divišovou a jejich hafany, ale bohužel řidič je s dvěmi psy odmítl vzít do autobusu a než by se dostaly do nějaké jiné vesnice na vlak, už by to nemělo cenu :( Bylo nám to moc líto, jelikož jsme se těšili, že se opět setkáme :(

Na horní náměstí jsme dorazili se zpožděním, ale na ostatní jsme narazili hned u morového sloupu, když zrovna přicházeli směrem k nám :) A rovnou jsme se s nimi seřadili na společnou fotografii dokud bylo ještě trošku světlo.

Čtyři vlkouši vpravo na fotce jsou naši saarloosci.

Potom jsme šli na společnou procházku kolem náměstí a až pak jsme vyrazili do víru vánočních trhů na punč. Já si dala teda svařáček - no i když jsem ho popravdě měla více na sobě než v sobě :) Shaeny na mě v nestřeženou chvíli vyskočila, aby se pomazlila a já se celá polila :) Holt na mě dává holka pozor. Asi si myslela, že bych neměla přeci pít alkohol, když mám ještě určité důležité povinnosti vůči nim - ještě jsem je musela v pořádku dovézt zpět do Brna :D

Tady je "povinná" společná fotečka naší smečky :) Děkuji moc Davidovi, že se toho zhostil :)

Altaj Ryjan, Alassëa Elenya Narmo, Aini (Cassie), Ondra Shaeny Wakanda Tachunga (maminka Alassënky)

Celkové dojmy z tohoto setkání jsou víc než super :) Akce byla povedená a moje saarloosky mi dělaly jen radost. Cassie se nechala drbat od lidí i od dětiček. I Shaeny se dokonce nechala hladit od kolemjdoucích, i když občas s tím jejím malinko útrpným výrazem ve tváři :)

Nejvíc nás potěšil obecný zájem o saarloosky od procházejících lidí, kdy jsme se pokusili trpělivě vysvětlovat rozdíl mezi SAV a ČSV a také sdělovat informace o jejich povaze atd. atd. Asi nejvíce příjemný rozhovor jsme vedli se dvěma Australany, kteří byli ze SAV velice nadšení. Jen se malinko rozčilovali nad podmínkami dovozu štěněte do jejich země, které jsou velmi přísné. Každopádně bylo fajn si popovídat o těch našich lumpících s lidmi, kteří z nich byli nadšení tak, jako jsme my :)

Jelikož jsme zůstali na náměstí déle než všichni ostatní, tak na srazu ČSV byli nakonec saarloosci v přesile, což se jen tak nevidí :) S námi tu zůstal jen Vít Spurný s jeho Československým vlčákem Brannem Lostris, takže to bylo 4:1 :) Když jsme přijeli z takových dálek, tak jsme nikam nespěchali a snažili jsme si tu atmosféru naplno užít a pořádně si i popovídat.

A tady ještě jedna fotečka, kterou jsem prostě musela na památku udělat, i když to dalo dost práce :)

Altaj Ryjan a Alassëa Elenya Narmo

No a závěrem sem prostě a jasně musím dám fotku i této nádhery, kterou jsme dostali od Terky. Obdivuju Terku, že s dítkem za zády a s hafany si dokáže udělat čas na zdobení perníčků, které jsou luxusní nejen na pohled. Perníčků bylo sice více, ale zachránila jsem před Samíčkem jen těchto pár kousků na ukázku :D A to s velkými obtížemi :) Moc děkujeme za perníčky i za recept ;-)

Peníčky jsme vyzkoušeli se Samíčkem také upéct, ale rozhodně jsme je neměli tak pěkné jako Terka ;-) Ke zdobení jsme se se Samíkovým apetitem ani nedostali :)

Janči, Nikči, Terce a Davidovi a také ostatním zúčastněným moc děkujeme za procházku! A těšíme se na příští rok, že to zopakujeme ;-) Olomouc přeci jen nemáme až tak daleko - jak se říká: "Je od nás co by kamenem dohodil a zbytek dojel vlakem" :)