Ondra Shaeny Wakanda Tachunga (Shaeny) oslavila již 5. narozeniny!

Předloni nám Shaeny udělala největší radost, když přivedla na svět svá první štěňátka a současně první saarlosky naší chovatelské stanice Elenya Narmo. Díky ní jsem mohla proniknout do tajů narození, výchovy a péče o štěňátka. Zažila jsem jak úžasný je to pocit strávit s nimi těch několik prvních týdnů jejich života. Jaká je to zodpovědnost vybrat ty správné lidičky/nové majitele, kteří vám i potom co štěňátka opustí "rodnou hroudu" posílají zprávičky a fotečky šťastných saarloosků z nových domovů. A kteří jsou ochotni se potkávat na srazech "vlčků" a společných procházkách. Jaké to je být pyšný na úspěchy našich saarloosků nejen na poli výstavním, ale i v běžném životě. Mám radost z každého setkání, z každého škrábance při jejich bouřlivém vítání i z každé mokré pusy od našich "vlčích dětí" :)

Letos Shaeny přivedla na svět svá druhá a poslední štěňátka. Tímto, alespoň na pár let, končí naše chovatelské plány a ambice.

Byl to ten nejhezčí dárek, který nám letos mohla dát.

Jsem na ni moc pyšná, jak i letos vše zvládla. Jsem šťastná za její důvěru, kdy mě nechtěla pustit ani na moment od sebe, když měla přivést na svět svá štěňátka. Za to jak chtěla, abych byla součástí tohoto velkého zázraku-zrození, ji moc děkuji. Byla vždy úžasnou mámou, která se o své děti starala aniž by myslela na sebe, za což teda ode mě "schytala" i několik nadávek :) Když už vlčci sami jedli masíko a ona jim stejně musela jít vyvrhnout i svoji večeři a prostě si to nechtěla nechat vysvětlit :)

Shaeny je umazlenější než dřív a stále je tak nějak až neomaleně vtíravá (když do nás buší tlapkou, abychom ji hladili do naprostého "vyhlazení" :)), také je nyní natolik žravá, že musím chtě nechtě hlídat její váhu, aby neměla jak se říká: " blahobytnou výstavní kondici" :) (za což mě asi nemá zrovna moc ráda :)). Také je stále hrozně upovídaná, což hodně jejich dětí zdědilo po ní :) Je pořád temperamentní, ale je i rozvážná - jako by si uvědomovala, že život není jen o zábavě, ale i o povinnostech :)

Jsem přesvědčená, že i když jsme jí to letos příliš neusnadňovaly neustálými přesuny do nového prostředí, tak dala štěňátkům opět dobrý základ do života a teď už záleží jen na jejich majitelích, jak budou pokračovat ve výchově, socializaci a péči o její potomky ;-)

A mě zbývá jen věřit a doufat, že společnost mých dvou "vlčic" - Shaeny a Cassie si budu užívat ještě hodně dlouho. Jelikož bez nich by můj svět nebyl úplný. Jsou nedílnou součástí mé rodiny. Ráda s nimi budu i nadále prožívat chvíle dobré i ty méně příjemné. Jelikož ony jsou ty co mě mnohému učí a díky nim mám možnost se naustále vzdělávat... Ony jsou ty co mě podrží v těžkých chvílích, když se ke mě přitisknou a já se můžu zavrtat do jejich vlkošedého kožichu :) Jsem ráda, že jsem mohla "přičichnout" k tomuto plemeni, jelikož jsem v něm našla i kus sebe...

A takový ode mě dostala Shaeninka dortík:

Sice to není nic moc vzhledově, ale Shaeny i tak byla za takovou mlsotku ráda :)

Očividně i chutnal a zmizel do jejího bříška rekordně rychle :) A jelikož tušila, že je to jen její oslava, tak naznačila Cassie, že se o tuto dobrotu dělit nebude, což Cassie přijala s respektem :)

Sice jsme toho společně zažily za ten "krátký" čas už dost a dost, ale stejně bych někdy ten čas zastavila nebo aspoň trošku spomalila...

Ještě jednou ti z celého srdce přeji vše nej holčičko moje :) Mám tě moc ráda a jsem ráda, tě mám!