S naší smečkou jsem se vypravila za kamarády na jedno naprosto úchvatné místo do Mirošova.

Kamarádi tu byli na víkend a pozvali nás, abychom za nimi přijeli strávit alespoň pár chvil. A jelikož jsem chtěla vidět po dlouhé době naše přátele "od koní" a velice mě také lákalo poznat to místo, o kterém vždy mluvili jen v samých superlativech, tak jsem se za nimi musela za každou cenu vypravit. Samozřejmě jsem vzala sebou i Samíka a saarloosky.

 

Při sjezdu autem do údolí skrývajícím se uprostřed lesů jsem si užila i drobnou terénní vložku :) Naštěstí jsme nikde mezi hvozdy neuvízli, ani nikde na lesní cestě nenechali podvozek :) A po chvíli jsme dojeli na mýtinu, kde na nás vykoukla tato nádhera!

 

Po příjezdu jsme se přivítali, chvilku popovídali a pak se společně vypravili na procházku. A jelikož vedla cesta lesem, tak jsme samozřejmě zkoušeli hledat i hříbečky. Samík se snažil aktivně zapojit taky a bylo šlyšet jeho oblíbená svůvka "Kde je?" a občas taky "Taaady je" :)

 

Bylo skvělé potkat se zase s přáteli, se kterými máme mnoho společných vzpomínek. Naše cesty se spojili díky koním. S Gábinkou a Mirou Krejčí jsme kdysi museli odcestovat až do Orlických hor na moje tenkrát první putování na koních, abychom zjistili, že bydlíme v Brně nedaleko od sebe :) Od té doby se pravidelně setkáváme.

 

Peťovi Staňkovi jsem vděčná, že mi umožnil si vyzkoušet jaké to je toulat se po různých krajinách a zákoutích České republiky v koňském sedle. A společně s ním, Gábinkou a Mirou a také Míšou Kmečíkem jsme kdysi zažili pro mě jednu z nejlepších a nejkrásnějších dovolených, a to na koních v rumunském Banátu. Na tuto akci si všichni vždy rádi společně zavzpomínáme....

 

Procházka v doprovodu přátel, dětí a hafanů byla moc fajn.

 

Chtěla bych poděkovat strejdovi Mirďovi, že se Samíka na zpáteční cestě ujal a vzal ho pod svá křídla resp. na svá záda :D

 

Předtím však ještě musela proběhnout zatěžkávací zkouška, zda je nosítko dostatečně spolehlivé a pevné :D Strejda Míša se veledůležité role "zkoušeče" bravurně zhostil a Cassinka samozřejmě musela mermomocí asistovat :)

 

Samík si na tomto krásném místě velice rád užíval společnosti ostatních dětí :)

 

I Cassince se tu evidentně líbilo :)

 

O to víc se nám všem odtud nechtělo odjet... a ještě dlouho budeme na toto nádherné místo vzpomínat...

 

Moc děkuji Gábince Krejčí za pozvání, Gábince Kmečové za obídek a všem zúčastněným za úžasný den. Moc ráda jsem se se všemi opět setkala...!

 

Pár dalších fotek si můžete prohlédnout ZDE.