Ze Střední odborné školy Emila Holuba s.r.o. jsem obdržela pozvání, abych představila studentům v předmětu kynologie, oboru Veterinářství, plemeno "Saarloosův vlčák".

Přiznám se, že jsem měla první pochybnosti, se kterými jsem se nikterak netajila. Nepovažuju se za nějakého odborníka na toto plemeno. Stále se učím z internetu, od ostatních majitelů a chovatelů SAV převážně ze zahraničí, a tak nevím jestli jsem zrovna já ten pravý člověk, který by měl přednášet o SAV. Ale lákalo mě si vyzkoušet něco nového a samozřejmě o Saarloosovém vlčáku mluvím vždy moc ráda a když už jednou začnu, tak nevím kdy přestat :)

Takže jsem nakonec v noci zpracovala prezentaci plemene, aby ta moje přednáška měla alespoň nějakou "štábní kultůru" a "hlavu a patu" :)

 

Současně jsem navhla, že bych mohla vzít sebou jako názorný model štěňátko z našeho loňského vrhu "A" - Lokíska (Arto Loki Elenya Narmo). Samozřejmě i s jeho majitelkou Luckou, která právě píše bakalářskou práci na téma Saarloosův vlčák a tak i pro ni tato prezentace mohla být přínosem. A byla jsem ráda, že můj návrh vzít našeho "synáčka" Lokíska sebou, byl s radostí přijat i na straně školy, i na straně Lucky :)

 

Přemýšlela jsem i o tom, že bych vzala sebou i svoje holčičky. Ale jak se znám, tak bych se vůbec nevěnovala prezentaci, jelikož holčiny by dokonale odváděly mou pozornost. A hlavním, druhým důvodem byla skutečnost, že kdyby byly holčičky pohromadě s Lokískem, tak by z přednášky nikdo nic neměl :) A hned vysvětlím proč: Studenti by převážně slyšeli Lokískovo kňourání, broukání, ječení a štěkání a další různé zvuky, kterými by dával radostně najevo své nadšení ze setkání se svou mámou a tetou a mě by tedy nikdo nerozumněl jedinné slovo :)

S Luckou jsme se v očekávaný den setkaly před školou a za její morální podpory (poté co si nás vyzvedla studetka Barča Ludikovská), jsme se přesunuly přímo do učebny. V učebně nás mile přivítala lektorka Eva Justová, která mi pak připravila nootebook pro prezentaci a předala mi slovo.

Byla jsem hoodně nervózní, měla jsem pocit, že se červenám až na zadní části těla :) Ale i přesto jsem se snažila, aby můj přednes byl co nejvíce srozumitelný a hlavně abych příliš nezmatkovala a nekoktala :)

 

 

Přednášku jsme přežili a jak se zdá vyšly jsme z této akce se ctí :) Bylo nám nabídnuto, zda bychom si to příští rok zopakovali, takže asi až takový propadák to nebyl :)

 

Dopis od paní učitelky:

"Dobrý večer, chtěla bych Vám moc poděkovat za dnešní přednášku v kynologii, bylo to moc fajn Doufám, že se nezlobíte, že Vás kontaktuji přes FB, ale napadlo mě, že Vás zkusím vyhledat a poděkovat. Takže tak činím Mějte se hezky a pokud budete mít chuť, moc ráda Vás příště zase poprosím o přednášku pro další ročník.. Díky moc. Hezký večer, Eva J."

Lokísek oňufává paní učitelku kynologie :)

 

A studentka Barča mi na konec dne ještě napsala zprávičku:

"Ještě jednou moooooc díky bylo to super ted SAVKA zboznuju jeste vic."

Člověk by řekl, že poté co jsem nastínila všem komplikovanou saarloosí povahu si to všichni rozmyslí a ani je nenapadne pořizovat si SAV, ale opak je pravdou :) Prostě někoho SAV zaujme svými pozitivními, i těmi negativními vlastnostmi :)

Na závěr dne jsme se s Luckou a Lokískem stavili v hospůdce, abychom spláchly pivečkem zbývající trému a na oslavu úspěšného dne si daly výbornou topinku s tvarůžky - mňam :)

Pak jsme vyzvedly moje saarloosky a už za tmy zašly na procházku s tou naší jakovlčí smečkou. Shaeny i Lokísek měli velkou radost z rodinného setkání a úžasně si spolu vyhráli na poli.

Poté jsem ještě pozvala Lucku k mojí mamči na kafíčko, kde už na nás netrpělivě čekal Samíček. Ke kávě jsme dostaly i právě upečené koláčky a buchty. Mám já to ale zlatou a úžasnou maminku!

Mezitím co jsme všichni relaxovali po nabitém odpoledni, tak se Samíček osvědčil jako výborný kadeřník a zubař v jedné osůbce :) Zaplétal Lucce do vlasů od tužkových baterií, přes cukr, lepidlo až po provázek a taky se jí snažil vyčistit mezizubním kartáčkem zoubky :)

 

Lucka občas jen z hrůzou v očích čekala co si pro ni připraví jako další :)

 

Až jsme si dostatečně povykládaly a Samík dokončil svou práci, tak už byla spousta a spousta hodin a byl čas dát Samíčka do vany a uložit ho ke spánku. Tak jsme se s Luckou a Lokískem museli, ač neradi, rozloučit.

Chtěla bych Lucce poděkovat za její morální podporu a studentce Barče Ludikovské a paní lektorce Evě Justové za pozvání a novou zkušenost!!

Děkuji všem za príma den!

A ZDE zbytek fotografií z dnešního dne.