Vizážistka Hana Čechová sháněla pro vlastní projekt pejska, který by zahrál vlka. Mělo se jednat o focení na pohádkové téma - "Karkulka". Potřebovala někoho, kdo by byl ochotný přijet do Humpolce a svého psa nechal vyfotit s modelkou. Mělo se jednat o pejska, který zvládá odložení v sedě, v leže, ve stoje a nebude mu vadit kontakt s modelkou.

Společně jsme se dohodly, že přijedu s naší Cassinkou, která se vizážistce (na fotkách u nás na webu) moc líbila. A také jsme se domluvily, že vezmu sebou i kamarádku Martu Nobarovou s jejím Československým vlčákem Cuki Amant Gris (Niallem), kteří se též na focení nabízeli.

Vlevo Cuki Amant Gris (Niall) - vpravo Aini (Cassie)

Shaeninku a Samíčka jsem nechala na hlídání u mojí mamči a bratra v Líšni a společně s Martou a Niallem jsme s časovou rezervou vyrazili na cestu.

Cesta nám příjemně ubíhala. Po cestě jsme probraly kde co. A Niall nám do cesty notoval, resp. při cestě neustále vydával různé zvuky a pazvuky, jelikož mu Cassinka (která už sice dohárala) ještě pořád trošku voněla (no jo no, se pozná zkušený proutník :)). A tak jsme Nialla občas sprdly my, když už to trošku přeháněl s těmi námluvami, aby Cassinku nechal aspoň chvíli na pokoji. A párkrát mu v kufru auta dala za vyučenou přímo Cassinka, když už měla toho jeho obletování plné zuby :)

Jelikož jsme na určené místo dorazili asi o půlhodinku dříve, tak jsme se šly ještě s vlčky projít. Po návratu z procházky jsme zjistily, že Karkulka ještě není připravená, tak jsme ještě pár minut počkali v autě. Pak už jsme společně vyrazili na cestu kousek za Humpolec a zaparkovali na jedné z bočních lesních cest. Pejsky jsme vypustili z auta a vlčci se naživo líbili fotografce, vizážistce i modelce ještě více než na fotkách :) 

Jak nebylo v Humpolci skoro ani památka po sněhu, tak stačilo popojet kousek dále a sněhu tu byly přímo hromady. Cassinka nadšeně tuto změnu přivítala a skákala do sněhu po hlavě, válela se a serfovala :)

Popošli jsme kousek dále do lesa a začalo se fotit. Niall nebyl při focení soustředěný na 100 % a trošku Martu škádlil. Nejvíce ze všeho se jeho pozornost soustředila na Cassinku, takže za ní občas utíkal, místo aby stál modelem. Cassie však pro jeho nadbíhání neměla příliš pochopení - zubila se na něj a když si nedal říct, tak ho občas i pěkně vytahala za kožich. Niallovi to bylo ale úplně šumák :)

Postupně jsme zkoušeli různé pózy a střídaly vlčky - fotili se společně i každý zvlášť. A vždy když si mohla přímo Karkulka vybrat mezi oběma vlčky, tak si vybrala "toho velkého" :) 

Zato Cassinka si prozměnu získala fotografku s vizážiskou svým milým kukučem :) 

Focení bylo příjemné. Karkulku jsem teda docela litovala (byla opravdu zima a ona tu pobíhala v tom sněhu vcelku nalehko) a myslím, že ji příliš nezahřál ani teplý čaj. Řekla bych, že Karkulka byla se svými vlčími společníky spokojená, až na to, že ji Cassinka jednou trošku shodila do sněhu :) No ale aspoň díky tomu vznikla tato přirozená a pěkná momentka :)

Na závěr nám fotografka ještě nabídla, že nám vyfotí pejsky samostatně. Což jsme samozřejmě rády přijaly :)

A pak ještě dodatečně několik zbývajících fotografií Karkulky pořídila fotografka už bez vlčků.

Po cestě zpět jsme se ještě stavili v Humpolci na obídek. Servírka se velice bála našich vlčků (říkala, že dříve dělala pošťačku a pokousalo ji několik psů), ale dovolila nám do hospůdky vejít, pokud budeme mít naše hafany pod kontrolou. Postupem času ale zjistila, že jsou to milá stvoření a zahrnula je svým obdivem a nešetřila chválou :) A nakonec ji ani nevadilo, že Cassinka ležela kus od našeho stolu, bez košíčku. No to asi hlavně proto, že se za celou dobu ani nepohnula :)

Jídlo v hospůdce bylo naprosto luxusní, ale jedna porce byla tak pro dva lidi :) Byla jsem naprosto přecpaná a cítila se o pár kilo těžší. Kamarádka Marta moc dobře věděla, proč si oproti mě nedala jako předkrm i polévku :) Jojo, opět se potvrdilo, že má více rozumu než já :)

Mezitím, co jsme odpočívaly po dobrém obídku, tak se začali venku čerti honit. Zvedal se silný vítr a my měli ještě před sebou kus cesty, a tak jsme raději zavčas zahájili ústup. Odpotácely jsme se k autu a vydali se na cestu k domovu. 

Jelikož mám už delší dobu v opravě autorádio, tak se nám o muziku i po cestě zpět musel opět postarat Niall, který naprosto úžasným způsobem zpíval cestou cestu až domů. Když jsem si postěžovala, že je jeho zpěv již trošku monotónní, tak hned změnil rytmus jako by mi rozuměl. A občas také napodoboval různé zvuky, kterými jsem ho častovala. Cassinka se mezitím postarala o kvalitní bazének v kufru ze svých slin. No jo no, každý holt máme talent na něco jiného :)

K večeru jsme dorazili zpět do Líšně, rozloučili se a po příchodu domů mě čekalo bouřlivé Shaeninčino a Samíkovo přivítání. Shaeny mě za trest, že jsem ji nevzala sebou pěkně poštípala a vynadala mi :) Zato Samík se mi pověšil na krk jako klíšťátko :)

Tento den byl velice vydařený. Udělali jsme si výlet, prošli se, dobře se najedly, pobavily se a popovídaly si a zažily Niouškův úžasný koncert. Fotky s Karkulkou už jsou "jen" takovým bonusem navíc. Výletek a příjemná společnost byly na dnešním dni to NEJ :)

Děkuji Martě a Niouškovi, že nám dělali společnost a samozřejmě Haně Čechové za příležitost vyzkoušet si opět něco nového a za fotečky s Karkulkou, které můžete shlédnout ZDE.

Pohádka - Karkulka / Red Riding Hood

Photo : Míša Pavlíková

Make-up a celkový Styling : Hana Čechová