Dnes za námi přijela vzácná návštěva. Kamarádka Marta Nobarová nám přivezla ukázat malého uličníka
- čtyřměsíčního československého vlčáka, jehož jméno je Caspian Vlčí tlapka.

Caspian si samozřejmě přivedl sebou i svého ochránce - strejdu Nialla (ČSV Cuki Amant Gris).

 

Caspianek musel být bohužel odebrán původním majitelům. A jelikož Monča Tichá (z jejíž chovatelské stanice Caspianek pochází), nemohla tohoto raráška umístit k sobě, vzala si ho do opatrování hodná teta Marta.

Chtěla jsem tuto malou piraňku poznat osobně. Zaujal mě ten jeho čertovský kukuč plný jiskřiček.

 

S Martou jsme se domluvily na krátké vycházce v Líšni. Caspianek byl zrovna po očkování, takže jsme ho musely trošku šetřit a krotit. I když takového neposedu neposedného je těžké udržet úplně v klidu.

Po příjezdu Marty a jejích vlčích kluků jsme společně vyrazili na nedaleké pole. Povětšinou sebevědomý a otrkaný Caspianek měl zpočátku přeci jen trošku "vítr" z mých vlčic :) A chvíli mu trvalo než zjistil, že jsou to v podstatě hodné holky ;-)

 

Pak už je jen neustále škádlil a provokoval. Když jeho okusování překročilo určitou mez, tak se na něj Cassie výchovně zahleděla, jako by říkala: "Hele chlapče, zklidni hormon. Alespoň drobné projevení úcty ke starším by neškodilo." :D

 

Mladší fenka Shaeny měla pro jeho štěněcí výpady více pochopení, a tak v ní našel bezva parťáka pro společné hrátky, honičky a okusování.

 

Niall na vše dohlížel a pravidelně kontroloval nejen rozpustilou štěněcí hru, ale také svůj harém vlčic :)

 

Pomalu jsme popocházeli po poli, každou chvíli se zastavovali a já jsem mezitím zkoušela pořídit fotografie naší smečky.

Na jedné naší zastávce se všichni vlčci rozhodli společnými silami vykopat jámu, do které se pak Caspianek uložil k odpočinku :)

 

Po nějaké chvíli se k nám od nedalekých zahrádek řítil bez náhubku pes jménem Bruno - výmarský ohař, kterého dobře znám. Bylo zajímavé pozorovat jak se mu naše saarloosky postavily do cesty a bránily svým tělem mladého vlčka. Nialla musela samozřejmě Marta odchytit, jelikož ten by bránil Caspianka o dost drsněji než naše holčiny. Majitel po delší chvíli přišel za námi a byl strašně překvapený, když jsem mu vysvětlovala, že přítomost Bruna tady rozhodně není vítaná. Myslím, že vůbec nepochopil, že kdyby Marta Nialla pustila, tak by to nemuselo dobře dopadnout... I přesto, že byl majitel Bruna zmaten, nakonec se přeci jen rozhodl odejít...

My jsme se pak ještě kousek prošli, vlčci si ještě trošku zadováděli a od tetičky Marty (která si zahrála na chobotnici) dostali dobrůtky ve formě piškůtků.

 

Malému nezbedovi to zřejmě nestačilo, jelikož musel otestovat svoje jehličky ještě na stopovačce, ke které byl připoután.

 

Po cestě zpět si ještě jednou Caspianek chvíli odpočinul za dohledu celé smečky.

 

Ale pak už bylo načase vyrazit zpět k domovům. Před domem, kde bydlí moje maminka jsme se ještě samozřejmě s Martou zapovídaly, mezitím co vlčci popadali kolem a relaxovali. A kdyby zrovna nepřijela moje mamča se Samíkem z vycházky, a já se k nim nepřipojila, tak bychom tam možná stály ještě dlouho a dlouho... Od milé společnosti je těžké se odtrhnout..;-)

Ještě jednou děkuji Martě, že jsem mohla díky ní Caspianka poznat než odcestoval do svého nového domova - do chovatelská stanice Tasha na Slovensku, kde se má (podle toho co jsem slyšela a viděla na fotkách) báječně. A kde mu určitě vynahradí vše, co za své první čtyři měsíce života promeškal.

Měj se krásně Caspianku a ať tě v životě provází už jen štěstí!

Ostatní fotky z vycházky - ZDE.