Dnes k nám zavítal můj bratr. Hlavním důvodem jeho návštěvy jsem však nebyla já, nýbrž jeho oblíbenkyně
- vlčice. No, ale vůbec mu to nemám za zlé :)

Ba právě naopak. Jsem moc ráda za jeho pravidelné návštěvy, které mně i saarlooskám vždy zpříjemní den.

Dopoledne jsem se vrhla na úklid. Ale jelikož dnes bylo krásné počasí a bylo škoda "sedět" doma, tak jsem vysavač a vše ostatní s klidným svědomím, po bratrově příjezdu, odložila a vyrazili jsme společně na výlet. Život přeci jen není o uklízení. Hlavní je vidět smečku spokojenou ;-)

Zvolili jsme naši oblíbenou trasu přes želešické sady.

Zhruba v půlce okruhu jsme si dali přestávku. Vypustili Samíka z kočárku a já se věnovala focení.

Samozřemě, že když jsem vytáhla foťák, tak se vlčice hned přestaly pohybovat a vrhly se společně na zpracovávání nalezeného klacku...

nebo jen tak postávaly či polehávaly, když zjistily, že zatím nikam dál nemašírujem.

Samík mezitím pochodoval se strejdou okolo a piloval svou techniku chůze po nerovném povrchu...

samozřejmě pod dohledem vlčích chůviček :)

Ale po namáhavé práci se našla chvíle i na zábavu... :)

a na pomazlení s vlčicemi.

Po cestě zpět jsme si udělali ještě jednu krátkou zastávku na odpočinek a pokus o vyfocení saarloosek v úžasném odpoledním sluníčku.

A pak už jsme vyrazili přímou cestou domů.

Samík usnul v kočárku teprve, když jsme se blížili k našemu domečku. Po celou dobu se pokoušel zůstat v bdělém stavu, aby mu cestou náhodou něco neuteklo :)

Saarloosky po příchodu domů popadaly jako mouchy jednou ranou a nebylo o nich ani vidu ani slechu až do rána :)

Každopádně, už teď se těšíme na další návštěvu a společnou vycházku.

Všechny mé fotografie z procházky s bratrem můžete shlédnout v GALERII.