Rok se s rokem sešel a náš Samík oslavil své 1. NAROZENINY!

Člověku se ani nechce věřit, že už nám mezi prsty proteklo tolik času od doby, kdy se Samík narodil.

Jsem strašně ráda, že toho svého malého lumpa mám. Jen kdyby mi tak rychle nerostl před očima. Už je z něj pořádný chlapák :)

S mým přítelem jsme se tedy rozhodli, že toto malé/velké výroční datum oslavíme společně s rodinou a našimi vlčicemi u nás na domečku.

 

Pozvali jsme mého bratra, skorobratra a hrdé babičky s dědečky.

Můj skorobratr Jirka nás mile překvapil vlastnoručně ukuchtěným dortem.

 

A tak jsme měli jeden jablečný dort s piškoty, na němž si mohl pochutnat i Samík. A u druhého (Jirkového dortu) si i naše chuťové pohárky přišly na své.

Samík neměl ze začátku moc velkou radost ze svých narozenin. Předváděl nám pomocí gest: "PROBOHA! Já už mám VĚK!" (jak ho to naučil strejda Roman).

 

Ale pak se odvázal, hodil starosti ohledně svého jubilea za hlavu a se strejdou si na svou počest i zatancoval :)

 

Až bylo vše přichystáno, tak jsem pomohla Samíkovi sfouknout svíčku na dortu...A POKUD SI SAMÍK COKOLIV PŘÁL, TAK DOUFÁM, ŽE SE JEHO PŘÁNÍ VYPLNÍ...

 

A pak už jsme se společně vrhli na rozbalování dárečků...což bylo, po patlání dortu rukama, pro Samíka asi to nejzábavnější.

 

Po nějaké chvíli přišel na řadu i pokus o sfoukávání svíčky na dortu číslo dvě, který jsme pro Samíka připravili k jeho prvním narozeninám společně s tátou.
Úspěšně se zadařilo, dokonce i několikrát. A to proto, že než se stihl Samík rozkoukat, táta už měl svíčku dávno sfouknutou :) Jak sám táta prohlásil: "Tady, aby se člověk bál i dýchat" :) A tak jsme pro velkou slávu zapalovali knot svíčky ještě 2x :)

Samík se ale nakonec přeji jen dočkal svého kousku dortu k ochutnání.

 

My dospěláci jsme si mezitím připili na Samíkovo zdraví. Vínko v omezeném množství nikdy neuškodí, ba právě naopak ;-)

 

Konečně jsme měli příležitost alespoň chvíli společně posedět a popovídat si. A byl to moc příjemně strávený večer s naší rodinou!

 

Škoda jen, že tento večer utekl až příliš rychle a všichni se brzy rozprchly do svých domovů.

Moc děkuji všem, že s námi přišli oslavit Samíkovi první narozeniny. A nejen toto významné jubileum. Pro nás to byla i oslava 1. ROKU V NAŠEM NOVÉM DOMOVĚ.

A také děkuji skorobratrovi Jirkovi za pořízení fotodokumentace, jelikož náš foťák v nepravou chvíli odešel do věčných lovišť, a tak bychom bez něj neměli žádnou digitální vzpomínku na tuto oslavu.