V loňském roce se nám nepodařilo dorazit na tuto vánoční jakovlčí procházku po Praze, tak alespoň letos jsme si to vynahradili.
Po brněnském pochodu, kterého se zúčastnil i náš nejmladší člen rodiny, jsme se rozhodli, že Samíka tentokráte necháme na starost babičce. Moje maminka nám to sama navrhla, ale myslím, že by si to rozmyslela, kdyby věděla, co ji čeká. Samík v poslední době přes den usne cca na hodinku a dnes se rozhodl, že si dá šlofíčka jen na 15 minut :) Prý to bohatě stačí, není času na nějaké lelkování :) No, ale jinak je to samozřejmě naše zlatíčko!
Na cestě z Brna nás provázelo sluníčko a obloha bez mráčku, takže jsme si libovali, jaké nám vyšlo krásné počasí na vycházku.
No ale člověk nemá říkat: "hop" dokud nepřeskočí, takže kousek před Prahou se obloha zatáhla a začal foukat ledový vítr.
S několika našimi kamarády jsme měli v Praze sraz na parkovišti u hobbymarketu Hornbach, kde Janča Čapounová předávala do nových rodin dva saarloosky ze svého posledního Éčkového vrhu. Pejska, který se jmenuje Excellent Atrej Miraja a fenečku Elite Pett´s wolf Miraja. Obě hrdé majitelky - Ivanka Tomková a Petra Bartoňková - byly nadšené, že se konečně dočkaly svých vlkošedých pokladů. A těšili se z toho, že si je konečně odvezou domů a představí je ostatním lidským i psím členům rodiny. Petra mi na chvíli zapůjčila svou fenečku Eli a přiznám se, že jsem měla sto chutí se nenápadně odporoučet do auta a prchnout pryč ;-) I když byla uslintaná z auta (stejně jako naše Cassie měla krásné táhlé nudle slin u tlamičky, až jsem měla celé rameno mokré :)), tak byla moc rozkošná. Bohužel se mi však nepodařilo nenápadně vypařit a tak Eli i Atrej vyrazili brzy na cestu do svých nových domovů.
| Já a Elite Pett´s wolf Miraja | Ivanka s Radkem a jejich vlčí přírůstek Excellent Atrej Miraja |
 |
 |
A my ostatní jsme pokračovali s naší navigátorkou Romčou Gaidošovou k Pražskému hradu.
Hradčanské náměstí se již postupně plnilo příchozími osůbkami s jejich československými vlčáky.
I my jsme tu měli své nezanedbatelné zastoupení. Oproti Brnu se zde setkalo celkem 11 saarloosových vlčáků.
Na první fotce jsou 3 SAV a na druhé 3 SAV a 3 ČSV (naše dvě vlčice jsou vždy na snímcích vpravo).
 |
 |
Jeden krásný saarloosek jménem Wolfsirius Zeppelin, se kterým se na srazu naše vlčice seznámily, se přistěhoval do Prahy se svými majiteli až ze Švédska. Jakko (jak mu jeho majitel Tony Hultqvist říká) se zprvu docela bál hromady lidí okolo, ale stačila přítomnost naší mladší fenky Shaeny, aby pookřál. Divoce s ní dováděl, a alespoň na čas na vše kolem zapomněl. Jen škoda, že má Jakko ve svém rodokmenu psa se jménem "Skog", po kterém je tu již mnoho zvířat včetně naší Cassie, jinak bychom se tu o něj jistě poprali...naše Shaeny by si teda rozhodně dala říct. Jakko jí byl velice sympatický ;-)
Po nezbytném nahlášení organizátorce Terce Dohnalové jsme vyrazili směr Karlův most. Po cestě jsme se pokusili seřadit na schodech kostela sv. Mikuláše ke společné fotodokumentaci. Saarloosi obsadili levé křídlo, aby byly pospolu :) A jelikož ČSV bylo opravdu mnoho - kolem 60-ti, tak se ti co se nevešli na schody, se postavili vedle do řady.
Saarloosci si pak dali ještě jednu společnou fotečku i s německým ovčákem Vikim.
Po focení jsem se dozvěděla, že se většina majitelů saarloosů chce odtrhnout od hlavní skupiny a zajít po vlastní ose na procházku na Petřín. A to proto, aby se mohli saarloosci společně proběhnout navolno mimo rušné pražské ulice. Pár saarloosů pokračovalo s davem, ale my se nakonec odklonili s většinou...Při první příležitosti jsme vlčky vypustili z vodítek, takže mohli spolu vesele dovádět. A samozřejmě jen naše Shaeny dělala občas bugr a navážela do vlčích krásek kamarádky Lucky Mayerové. Ale jinak to byla procházka poklidná ;-)
Po cestě jsme se zastavili na něco dobrého na zub v příjemném kiosku a pak zamířili k mezistanici lanové dráhy. Po cestě na Petřín jsme v kopci pod námi zahlédli malou skalku, na kterou jsme se s kamarádkou Luckou Mayerovou vyškrábaly a navnadili několik vlčků (převážně ty naše), aby se k nám přidali.
Poté už jsme vystoupali kolem lanovky přímo k Petřínské rozhledně. Když jsme dorazili na místo, tak už se stmívalo, rozhledna krásně zářila a nebe bylo plné červánků..
Odtud nás kamarádka Romča dovedla zpět k parkovišti, kde jsme zanechali naše auta, a tak jsme byli schopni dostat se zpět domů a nebloudíme dones v pražských uličkách ;-)
Jelikož jsme na vycházce nefotili, přidávám alespoň odkaz na fotografie Lucky Mayerové: